|
|
Krajinomalba Caspara Davida Friedricha a Gerharda Richtera
PROCHÁZKOVÁ, Adéla
Cílem práce je komparace krajinomalby Caspara Davida Friedricha a Gerharda Richtera. Na oba malíře je nahlíženo jednotlivě, případně skrze otázku inspirace. Stěžejními body je šest krajinomaleb, které jsou interpretovány nejprve zvlášť, a později souborně. Metodologickým rámcem byla zvolena recepční estetika. Důraz je kladen na prázdná/otevřená místa v obrazech jakožto vstupu pro diváka. Stranou nezůstanou umělecké vklady obou autorů zahrnující jejich práce s přírodou, krajinou a touhou po poznání či kráse. Důležitý je v práci pojem romantický(á), jenž je nutno konfrontovat v rámci tradičního a moderního pojetí. K tradičnímu pojetí se váže estetická kategorie vznešena, která se v moderním pojetí Gerharda Richtera transformovala do vizuální zkušenosti. Obě kritéria malby korespondují s otázkou po diváckém očekávání/odhalení/rozpoznání viděného. Richter s tématem rozpoznávání pracuje pomocí fotomalby, která nálěží filozofickému výkladu. Komparovány nebudou jen krajinomalby, ale také umělecké přístupy autorů k významu obrazu. Na Friedrichovy prvky v krajinomalbě musíme nahlížet jako na hieroglyfy, zatímco Richter nechává význam obrazu doplnit samotné diváky. Závěrem práce je porovnání krajinomaleb na základě divácké recepce 19. a 20. století. Interpretaci znesnadňuje přítomnost emocí v procesu dívání se, což tato práce také krátce zohledňuje. Vizualizace krajiny v pojetí C. D. Friedricha, která se může projevit v díle G. Richtera, se podobně manifestuje i skrze jinou současnou tvorbu - dokumentární film, fotografie, videohry, jejichž konkrétní příklady stručně popisuje poslední podkapitola. Celá práce mapuje prvotní autorčin impulz v zájmu o Richterovu krajinomalbu v souvislosti s předešlými nabytými vizuálními a teoretickými zkušenostmi krajinomalby C. D. Friedricha.
|
|
|
Caspar David Friedrich a romantická estetika přírody
PROCHÁZKOVÁ, Adéla
Cílem práce je přiblížit estetické hodnocení přírody v období (pre)romantismu na příkladu děl Caspara Davida Friedricha. Důraz bude kladen na romantickou krajinomalbu, výklad motivů a osobnost německého malíře. Jedná se o vybraná díla C. D. Friedricha se zaměřením na motivy kamene a melancholie. Stranou nezůstane ani teoretický diskurz o kategorii vznešeného. Stěžejním bodem práce bude kámen/hornina, jenž je nutno konfrontovat v rámci přírodní vědy. Kámen se hojně v díle vyskytuje ať už v podobě megalitických staveb nebo skal a nakonec je základem také ruin. Závěrem práce je porovnání symboliky skal a megalitů se symbolikou zřícenin.
|
|
|
Caspar David Friedrich. Motiv postavy u okna, její geneze a vývoj
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem Caspara Davida Friedricha (1774 - 1840), který je považován za jednoho z nejdůležitějších malířů a kreslířů německého romantismu. Jeho hlavním přínosem pro malířství byla tvorba obrazů se subjektivní, později také s politicky motivovanou symbolikou. Náměty jeho děl zachycují většinou přírodu, v které často stojí lidé a pozorují krajinu v dálce. První kapitola přibližuje osobu a dílo malíře, který vytvořil nový styl krajinářství. V přírodě objevil duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Následně práce popisuje vlivy romantického literárního hnutí a náboženství na jeho tvorbu. Druhá kapitola prezentuje ženskou postavu otočenou zády k divákovi a to v malbě Žena u okna z roku 1822. Jsou představeny nejrůznější interpretace historiků umění, které souvisejí především s romantizujícími vizemi individuality a nekonečna. Dále je nastíněn původ a vývoj ženské postavy otočené zády k divákovi v malířství od pravěku až po 20. století. Ve třetí kapitole je objasněn fenomén okna v umění. Zároveň je předvedeno okno v interiéru a výhled z okna jako výrazový prostředek umělcova vyjádření. V poslední části třetí kapitoly je naznačen vývoj motivu ženy otočené zády k divákovi u okna od prvních zobrazení až po tvorbu 21. století. Ukázky motivů jsou prezentovány v malířské...
|
host ::
RSS.